Nebuďte ve stresu

Naše tělo reaguje na neklid mnoha fyziologickými a biomechanickými změnami. Mezi typické reakce pokud se stres mnohokrát opakuje patří oslabení imunitního systému, které zvyšuje citlivost těla na nemoci a nákazy. Dále je jedná např. o tyto změny:

  • Plíce – dýchání se stává povrchnější a rychlejší.
  • Játra – kortizol mění glykogen na krevní cukr.
  • Nadledvinky – stresové sloučeniny jsou vylučovány do krevního oběhu.
  • Kardiovaskulární sytém – srdeční tep a krevní tlak se zvyšují.
  • Trávicí soustava – trávení se zastavuje, protože krev proudí ze žaludku do mozku a svalů.
  • Pokožka – zvyšuje se pocení, které ochlazuje tělo.
  • Oči – zornice se rozšiřují a zostřují zorné pole.

Podle osobnosti

Rozlišujeme dva základní druhy osobnosti : typ A a B – které určují, jak reagujeme na každodenní nepohodu se stresem nebo bez něj. Nejvíce jsou stresem ohroženy osobnosti typu A, protože tito jedinci jsou velmi motivováni a upnutí k soutěživosti, jsou netrpěliví, ambiciózní a uspěchaní. Často pracují do stavu velkého vyčerpání a únavy. Takový životní styl je plný velkého napětí a fyzické přepracovanosti. Osobnosti typu B jsou mnohem více veselejší a uvolněnější. I když jedinci typu B nejsou tak horliví  jako jejich protějšky, mají i typy B stejnou šanci dosáhnout úspěchu v kariérním žebříčku. Pouze ojediněle někdo zapadá jen do jedné skupiny  typů, protože ve většině případů je osobnost směsí obou charakteristik.

Nejčastější příčiny stresu

Příčiny stresu můžeme rozdělit do několika kategorií. Nejčastěji se jedná o vlivy pracovní, vztahové a vlivy prostředí. Jedním z nejničivějších a stres působících činitelů v životním prostředí je hluk. Ten představuje velký problém především ve městech. Neustálý a dlouhodobý hluk může ovlivnit náš spánek, snížit schopnost soustředění a potlačit schopnost přijímat nové informace a získávat dovednosti.

Jídlo a stres

Jídlo můžeme přirovnat k palivu. Člověk potřebuje jíst správné kombinace druhů potravin  – vitaminy, minerály, vlákniny, tuky, cukry, bílkoviny a další, abychom dokázali co nejlépe fungovat a přitom aby  příjem naší potravy odpovídal výdeji energie. To, co a jakým způsobem konzumujeme je do jisté míry ovlivněno našimi zvyky, náladou, reklamou, dostupností, požitkem a také stresem. Obavy, strach, nízké sebevědomí, pocit napětí a úzkosti vedou často k poruchám příjmu potravy, jakými jsou přejídání a nedostatek potravy, jídlo pro uklidnění, rozptýlení a jako náhradní činnost nebo kompenzace nepříjemných událostí.

Latest articles

Similar articles

Subscribe to our newsletter

Instagram