Dodávky ruského zemního plynu do Finska se v sobotu zastaví. V pátek to oznámil finský státní energetický koncern Gasum.
Finská premiérka Sanna Marin (vlevo), ministryně financí Annika Saarikko (uprostřed), a ministryně životního prostředí a klimatické změny Emma Kari (vpravo) ve finském parlamentu v Helsinkách.
„Na tuto eventualitu jsme se pečlivě připravovali a za předpokladu, že nedojde k výpadkům v přepravní síti zemního plynu, budeme moci v nejbližších měsících zásobovat plynem všechny naše zákazníky,“ řekl generální ředitel společnosti Gasum Mika Wiljanen. Firma chce dodávat plyn finským zákazníkům prostřednictvím plynovodu Balticconnector: Zprávu přinesly jako první agentury Bloomberg a Reuters.
Rusko už o víkendu Finsku zastavilo dodávky elektřiny kvůli problémům s platbami, protože sankce, které uvalily západní státy na Moskvu za invazi na Ukrajinu, vedly k vyloučení významných ruských bank z mezibankovního platebního systému SWIFT.
Podle českého ekonoma Lukáše Kovandy odpojení od ruského plynu může být i součástí rozsáhlejší odvety Kremlu za vstup Finska do NATO. Helsinky přihlášku podali tento týden. Rusko však již dříve varovalo, že takový krok představuje „hrubou chybu, která bude mít dalekosáhlé konsekvence“.
Hlavním důvodem, proč Kreml odpojuje Finy, je ale odmítnutí platby v rublech. V tomto následují příklad Polska a Bulharska, které také na platbu v rublech nepřistoupily, přičemž jim Putin plyn již v dubnu vypnul.
„Většina zemí EU však na platbu v rublech zřejmě přistoupí. Velké energetické podniky EU – italský Eni, německý Uniper či rakouský OMV – si buď již rublový účet v ruské státní Gazprombance zřizují, nebo tak učinit chtějí. A to navzdory tomu, že Evropská komise má takový krok za porušení sankcí EU proti Rusku,“ říká Kovanda s tím, že stanovisko zatím komise deklaruje pouze verbálně, nikoli písemně.
„Jde zjevně o taktické mlčení, které vlastně signalizuje, že Brusel přivře očí nad tím, že si odběratelé z EU zřídí rublový účet a začnou platbu v ruské měně,“ dodává ekonom.
